Jak to začalo?
Začátky knihovny můžeme sledovat již od konce 19. století, kdy v 70. letech nastal rozvoj spolkového života. Spolky měly většinou vzdělávací charakter a tak se neodmyslitelnou součástí spolků staly knihovny. První česká spolková knihovna byla založena již v roce 1896 při České besedě.

Během první světové války se knihy většinou poztrácely nebo byly zničeny. Ale již v roce 1918 Matice osvěty lidové otevřela čítárnu v domě svého předsedy Dr. Říhy. V roce 1919 vyšel první knihovnický zákon, podle něhož každá obec byla povinna zřídit a provozovat veřejnou knihovnu. V důsledku nevyjasněných politických a národnostních problémů však byla knihovna stále knihovnou spolkovou.

Za skutečný start „městské“ knihovny lze považovat datum 28. září 1923, kdy byla podepsána smlouva mezi Maticí osvěty lidové a obcí Novým Bohumínem. Podle této smlouvy věnuje Matice svou spolkovou knihovnu veřejnosti k užívání. Další osudy knihovny jsou spojeny s politickým vývojem ve státě. V období první republiky se knihovna rozvíjela poměrně úspěšně. Fondy knihovny byly doplňovány nejen dary občanů, ale město již přispívalo na provoz knihovny pravidelnou částkou. Knihovna se rovněž několikrát stěhovala, časopisy byly převedeny do čítárny, dětem byl vyčleněn prostor i zvláštní půjčovní hodiny. Např. v roce 1929 nabízela čítárna svým čtenářům 72 titulů časopisů, knihovna vykazovala 14.562 výpůjček a 4.241 návštěvníků. Rovněž knihovníci nebyli jen nadšenci, ale postupně procházeli odbornými školeními, která jim umožňovala stále zkvalitňovat svou práci a nabízet veřejnosti další služby.

Během let 2. světové války byla knihovna zcela zničena. Část knih se našla po válce ve sklepích radnice, část zůstala mezi čtenáři. Z celého knižního bohatství se zachránilo jen asi 2.700 knih.
Po roce 1945 se začala knihovna budovat znovu. Jako již v minulosti i nyní se o znovuzrození knihovny zasloužili obětaví nadšenci. Pro knihovnu získali místnost v 1. poschodí dnešního městského úřadu. Fond byl opět doplňován dary, které tentokrát přicházely z celé republiky. V roce 1952 nastoupil do bohumínské knihovny první knihovník z povolání.

V 60. letech působila knihovna v přízemí tehdejšího národního výboru. Samostatná místnost byla vyčleněna pro dětské oddělení. Do čítárny byl zakoupen televizor u něhož se scházeli zájemci, kteří neměli tuto možnost doma. Knihovna již byl plně profesionální. Fond se rozrůstal a zájem veřejnosti byl velký. To je již doba, kterou mnozí pamatují.

70. a 80. léta byla bohužel plně pod vlivem politické situace. Z fondu byla násilně vyřazena tzv. prohibitní literatura, činnost knihovny byla vedena „socialistickým“ směrem. Organizačně byla knihovna začleněna do okresního systému a stala se součástí Okresní knihovny v Karviné. Pozitivní v tomto období byl fakt, že se velká pozornost věnovala odborné stránce a všechny knihovny v regionu postupně byly vedeny tak, aby odpovídaly nárokům moderní knihovny.

Také pro naši knihovnu byl přelomový rok 1989. Knihovna se konečně oprostila od politických úkolů a začala nová éra zaměřená na rozvoj knihovnických a informačních služeb. V roce 1992 přešla knihovna pod správu města a postupně se v letech 1992-93 přestěhovala do dnešní budovy na ul. Vrchlického, kde se konečně po letech sloučila všechna oddělení pod jednu střechu a knihovna tak mohla poskytovat své služby všem věkovým skupinám na jednom místě.

Nešťastný rok 1997 znovu zasáhl do osudů knihovny. Povodeň na jedné straně způsobila obrovské ztráty – bylo zaplaveno a zničeno přes 10.000 svazků knih. Avšak na druhé straně pocítila i velkou sílu lidské solidarity. Fond knihovny byl opět doplněn z darů čtenářů knihovny i dárců z celé republiky. Dokonce se významnou měrou podíleli na obnově knihovního fondu rodáci žijící v zahraničí. Díky pochopení města a příspěvkům a darům mohl být obnoven i provoz v ústřední knihovně, jejíž přízemí bylo povodní postiženo nejvíce. Bohužel již nemohly být obnoveny některé pobočky.

Jaká je knihovna dnes?
Tradiční i zcela moderní. Stěžejním úkolem knihovny je stále poskytnout čtenářům literaturu pro oddech i vzdělání. Platné zůstává heslo z dřívějška „každému čtenáři jeho knihu“. Je jasné, že žádná knihovna nemůže nakupovat všechny knihy, které vyjdou. Nemá na to ani prostor, ani peníze. Avšak existují možnosti jak zajistit zájemcům odbornou a studijní literaturu z jiných knihoven v republice, což řada našich uživatelů pravidelně využívá. Současná knihovna však již dávno není jen pouhou půjčovnou knih. Prudký rozvoj informačních technologií a rozšíření „nosičů“ o elektronické zdroje informací rozšířily nabídku informačních služeb knihovny. V dnešní knihovně naleznete nejen knihy, noviny a časopisy, ale také zvukové nosiče (od LP až po CD), CD ROM s encyklopediemi i zábavnými vzdělávacími programy pro děti, veřejný přístup na internet. Knihovna rovněž poskytuje informace regionálního charakteru – nejčastěji se setkáte s přehledy „Kam v Bohumíně“ nebo databází „Region-info“ obsahující základní informace o organizacích, institucích a firmách na území města. V tomto směru knihovna úzce spolupracuje s městskými médií – e-info, Oko, T.I.K.

Do knihovny můžete přijít i na výstavu, přednášku, besedu se zajímavou osobností. S knihovnou můžete vyjet i na zájezd na divadelní představení. Pro děti a mládež připravuje knihovna pravidelně tzv. knihovnické lekce, kde pomáhá dětem při orientaci v bludišti informací, literární besedy a řadu různých soutěží.

Na závěr pár čísel: Knihovna evidovala (k 31.12.2002) celkem 68.590 jednotek (tj. knih, LP, MG, CD, CD ROM a videokazet T.I.K., z toho 2.330 je audiovizuálních dokumentů), 2.675 zapsaných čtenářů a 37.315 návštěvníků. Vypůjčilo se celkem 177.637 knih, novin časopisů, CD apod. Knihovna nakoupila knihy za 321 tis. Kč (v r. 2001 za 375 tis., v r. 2000 za 459 tis.). Knihovna odebírá na 70 titulů a přes 100 exemplářů novin a časopisů.

Dnešní knihovna je brána do světa poznání, je místem relaxace i místem prostého lidského setkávání. Knihovna je pro každého!

V@še knihovna