Začátky knihovny můžeme sledovat již od konce 19. století, kdy v 70. letech nastal rozvoj spolkového života. Spolky měly většinou vzdělávací charakter a tak se neodmyslitelnou součástí spolků staly knihovny. První česká spolková knihovna byla založena již v roce 1896 při České besedě.

Během první světové války se knihy většinou poztrácely nebo byly zničeny. Ale již v roce 1918 Matice osvěty lidové otevřela čítárnu v domě svého předsedy Dr. Říhy. V roce 1919 vyšel první knihovnický zákon, podle něhož každá obec byla povinna zřídit a provozovat veřejnou knihovnu. V důsledku nevyjasněných politických a národnostních problémů však byla knihovna stále knihovnou spolkovou.

Za skutečný start „městské“ knihovny lze považovat datum 28. září 1923, kdy byla podepsána smlouva mezi Maticí osvěty lidové a obcí Novým Bohumínem. Podle této smlouvy věnuje Matice svou spolkovou knihovnu veřejnosti k užívání.

Další osudy knihovny jsou spojeny s politickým vývojem ve státě. V období první republiky se knihovna rozvíjela poměrně úspěšně. Fondy knihovny byly doplňovány nejen dary občanů, ale město již přispívalo na provoz knihovny pravidelnou částkou. Knihovna se rovněž několikrát stěhovala, časopisy byly převedeny do čítárny, dětem byl vyčleněn prostor i zvláštní půjčovní hodiny. Např. v roce 1929 nabízela čítárna svým čtenářům 72 titulů časopisů, knihovna vykazovala 14.562 výpůjček a 4.241 návštěvníků. Rovněž knihovníci nebyli jen nadšenci, ale postupně procházeli odbornými školeními, která jim umožňovala stále zkvalitňovat svou práci a nabízet veřejnosti další služby.

Během let 2. světové války byla knihovna zcela zničena. Část knih se našla po válce ve sklepích radnice, část zůstala mezi čtenáři. Z celého knižního bohatství se zachránilo jen asi 2.700 knih.

Po roce 1945 se začala knihovna budovat znovu. Jako již v minulosti i nyní se o znovuzrození knihovny zasloužili obětaví nadšenci. Pro knihovnu získali místnost v 1. poschodí dnešního městského úřadu. Fond byl opět doplňován dary, které tentokrát přicházely z celé republiky. V roce 1952 nastoupil do bohumínské knihovny první knihovník z povolání.

V 60. letech působila knihovna v přízemí tehdejšího národního výboru. Samostatná místnost byla vyčleněna pro dětské oddělení. Do čítárny byl zakoupen televizor u něhož se scházeli zájemci, kteří neměli tuto možnost doma. Knihovna již byl plně profesionální. Fond se rozrůstal a zájem veřejnosti byl velký. To je již doba, kterou mnozí pamatují.

70. a 80. léta byla bohužel plně pod vlivem politické situace. Z fondu byla násilně vyřazena tzv. prohibitní literatura, činnost knihovny byla vedena "socialistickým" směrem. Organizačně byla knihovna začleněna do okresního systému a stala se součástí Okresní knihovny v Karviné. Pozitivní v tomto období byl fakt, že se velká pozornost věnovala odborné stránce a všechny knihovny v regionu byly postupně vedeny tak, aby odpovídaly nárokům moderní knihovny.

Také pro naši knihovnu byl přelomový rok 1989. Knihovna se konečně oprostila od politických úkolů a začala nová éra zaměřená na rozvoj knihovnických a informačních služeb. V roce 1992 přešla knihovna pod správu města a postupně se v letech 1992-93 přestěhovala do dnešní budovy na ul. Vrchlického, kde se konečně po letech sloučila všechna oddělení pod jednu střechu a knihovna tak mohla poskytovat své služby všem věkovým skupinám na jednom místě.

Nešťastný rok 1997 znovu zasáhl do osudů knihovny. Povodeň na jedné straně způsobila obrovské ztráty - bylo zaplaveno a zničeno přes 10.000 svazů knih. Avšak na druhé straně pocítila i velkou sílu lidské solidarity. Fond knihovny byl opět doplněn z darů čtenářů knihovny i dárců celé republiky. Díky pochopení města a příspěvkům a darům mohl být obnoven provoz v ústřední knihovně, jejíž přízemí bylo povodní postiženo nejvíce. Bohužel již nemohly být obnoveny pobočky v Pudlově a Vrbici

V roce 2007 došlo k výrazné organizační změně – knihovna jako samostatná příspěvková organizace města byla sloučena s druhou příspěvkovou organizací – Kulturní agenturou Radost a od 1. července působí pod společným názvem K3 Bohumín (Kultura – Knihovna –Kino).

Jaká je knihovna dnes?

Tradiční i zcela moderní. Stěžejním úkolem knihovny je stále poskytnout čtenářům literaturu pro oddech i vzdělání. Platné zůstává heslo z dřívějška „každému čtenáři jeho knihu“. Je jasné, že žádná knihovna nemůže nakupovat všechny knihy, které vyjdou. Nemá na to ani prostor, ani peníze. Avšak existují možnosti jak zajistit zájemcům odbornou a studijní literaturu z jiných knihoven v republice, což řada našich uživatelů pravidelně využívá.

Současná knihovna však již dávno není jen pouhou půjčovnou knih. Prudký rozvoj informačních technologií a rozšíření „nosičů“ o elektronické zdroje informací rozšířily nabídku informačních služeb knihovny. V dnešní knihovně naleznete nejen knihy, noviny a časopisy, ale také zvukové nosiče (od LP až po CD), CD ROM s encyklopediemi i zábavnými vzdělávacími programy pro děti, veřejný přístup na internet. Knihovna rovněž poskytuje informace regionálního charakteru – nejčastěji se setkáte s přehledy „Kam v Bohumíně“ nebo databází „Region-info“ obsahující základní informace o organizacích, institucích a firmách na území města. V tomto směru knihovna úzce spolupracuje s městskými médií – E-info, novinami OKO a T.I.K. (Televizní informační kanál). Databáze jsou vystaveny na internetových stránkách města  http://www.mesto-bohumin.cz (Volný čas: Firmy-služby-podnikání a Co,kdy,kde) a K3 Bohumín www.k3bohumin.cz (Kam v Bohumíně).

V roce 2009 prošlo rekontrukcí dětské oddělení knihovny a vytvořena byla nová čítárnička a herna pro nejmenší děti, která také slouží jako "přednášková místnost" pro nejmenší v rámci knihovnických lekcí pro děti. V květnu 2010 prošlo rekonstrukcí také dospělé oddělení knihovny.

Dnešní knihovna je brána do světa poznání, je místem relaxace i místem prostého lidského setkávání.