Gymnázium Fr. Živného Bohumín

Duben – měsíc přijímaček a nervů. Tedy samozřejmě pro ty, kteří už se rozhodli, že se přihlásí na naše gymnázium. Ti, kteří se pořád rozhodují, už nemají moc času. Ale proč ještě váhat? Pokud ani nevíte, čím byste se chtěli v budoucnu stát, gymnázium Františka Živného je velmi dobrým řešením, jelikož je to gymnázium všeobecné, tudíž nemá žádné zaměření a poskytne vám reálně více času na rozmyšlenou, kam dál. No, a proč byste se k nám měli hlásit?

Tato škola byla založena roku 1921 jako české státní reformní reálné gymnázium. Současné jméno si však získala v roce 1996 po prvním poválečném řediteli Františku Živném, který byl mimo jiné i matematik a fyzik. Škola v historii měnila hodně svůj vzhled. Od roku 1999 prodělala mnoho vnějších i vnitřních změn. Nejdřív fasáda, šatny a umělé hřiště, potom okna, rok na to plot a nejnovější je zateplení půdy a tělocvičny.

Škola leží u městského parku Petra Bezruče, který vlastně bezprostředně navazuje na areál školy. Park je také hojně využíván. Nejen, že přes něj chodíme na zimní stadion a aquacentra, ale také za každého ročního období do něj běhat – ať už jen tak, nebo na sněhu na běžkách, které si ve škole půjčíme. Myslím, že toto je jedním velkým plus našeho gymnázia – má plno prostředků k tomu, abyste shodili pár kil. Máme totiž i sál pro aerobik, do kterého dokonce tělocvikáři občas dotáhnou nejen holky a posilovnu, která patří mezi největší a nejlépe vybavené posilovny, jaké můžete na středních školách v České republice najít, do které naopak občas zavítají nejen kluci. A co je fajn? Posilovna je přístupná i veřejnosti. Hned vedle jsou i kurty pro stolní tenis. Samozřejmě nám nechybí ani velká tělocvična, ovšem nepředstavujte si pod pojmem „velká“ nic kolosálního. Spíš takovou průměrnou tělocvičnu. Ovšem dá se v ní hrát opravdu téměř všechno. Od volejbalu, přes basket až k vybíjené, můžete si vyšplhat po laně, po tyči, nebo udělat pár výmyků na hrazdě. Venku je zase víceúčelové hřiště, kde si v hodinách tělocviku můžete zahrát další míčové sporty, zaběhat si „šedesátku“ nebo v zimě udělat pár koleček na již zmiňovaných běžkách.

Pokud vám po tělocviku vyhládne, nebo jste si zapomněli svačinu, můžete se jít namlsat do našeho bufetu, který je opravdu znamenitě vybavený. Nejen, že si v něm můžete koupit něco na zahnání neukojitelné touhy něco utratit – třeba brambůrky, tyčinky, lízátko nebo pendrek, ale, což je dost dobré, vám zde udělají do hrníčku čaj, kafe nebo třeba horkou čokoládu. Pokud máte odpolední vyučování a máte volnou hodinu, můžete si zde dát obloženou bagetu nebo třeba i hamburger a posadit se na lavičky, které jsou hned u bufetu. Už se vám sbíhají sliny? Ale ještě vydržte, zatím ani nevíte, co tak skvělého se vlastně skrývá za našimi zdmi.

Za našimi zdmi se skrývají, jako ostatně nejspíš ve všech školách, učebny. Ovšem máme jich plno naprosto a úplně odborných. A které třeba?

Tak třeba v přízemí máme odbornou učebnu zeměpisu a taky hudebnu, kterou můžete mimo jiné i navštěvovat, pokud se přihlásíte do sboru, jenž je aktivní teprve tento školní rok. Mimo jiné je zde i multimediální sál, který má místo tabule dataprojektor a vejde se do něj až 60 studentů. Je to nejmodernější učebna z celé školy. Pořádají se zde proto různá sezení, workshopy a ředitel zde občas přijímá některé návštěvy. Vedle ní je školní knihovna, kde najdete určitě řadu zajímavých nebo potřebných knih. V přízemí je také naše, již zmiňovaná, velká tělocvična, hned u ní převlékárny a sprchy a východ na hřiště. Nechybí zde taky jedna z jazykových učeben.

V prvním patře můžete hned u schodiště zaklepat na ředitele, ale pokud k tomu nebudete mít pádný důvod, radši to nezkoušejte. Vedle něj je sekretariát a pokud něco ztratíte, je možné, že se to objeví na některých místech: u školníka, v knihovně, když je to důležité, tak v rozhlase, nebo právě tady. Na sekretariát se ale chodí obyčejně vyřizovat věci, které se týkají peněz. Kdybyste hledali učebnu biologie, najdete ji právě na tomto patře. Je zde i s druhou učebnou, do které chodíme vypracovávat laboratorní práce. Naše škola se může chlubit kostlivcem, který je poskládán z naprosto a úplně těch nejpravějších kostí. Další odbornou učebnou je tady učebna dějepisu a chemie, která má také svou laboratoř. Nalézt zde můžete i druhou jazykovou učebnu a kabinet zástupce ředitele, u kterého taky platí, že pokud to není životně důležité, zbytečně neklepat (ovšem nebojte se – nejsou to žádní ďábli).

Druhé a poslední patro (nejsme přece věžák) je tak nějak pod křídly výtvarné výchovy. Ne, že by na každé chodbě nebyl nějaký ten obrázek, ale na těchto chodbách jsou jen a výhradně práce nás studentů. Tím jsem už vlastně prozradila, že je zde odborná učebna výtvarné výchovy, a hned vedle druhá místnost, kde máme vypalovací pec, tudíž s výtvarnými technikami si opravdu dovedeme vyhrát. V nejvyšším patře také naleznete třetí jazykovou učebnu. Úplně na konci chodby pak můžete usednout do lavic třídy fyziky. Hned vedle ní je i její laboratoř, kde toho taky můžete hodně vykoumat.

Nemůžu opomenout ani vilu, stojící na našich pozemcích, sloužící původně jako ředitelská vilka. Nyní jsou tam velmi útulně udělané dvě učebny informatiky, které jsou otevřené i mimo vyučování, což znamená, že pokud doma právě nemáte k dispozici vlastní počítač (nebo nějaký jiný důvod), můžete to zde jít okupovat ve vypsaných hodinách.

Tak to byly naše učebny.

Ale máte pořád strach, kam si ráno odložíte bundu a boty? To není problém. Jelikož tady zpočátku byly klece, které jistě s velkým nadšením obývaly dvě třídy po třiceti lidech a fungovalo tady něco jako „šatnář“, jsem ráda, že mi to tak krásně vyšlo a přišla jsem už s tím, že si věci odložím do krásných modrožlutých nebo žlutomodrých skříněk, kterou mám společně ještě s někým z mé třídy. Skříňky jsou úplně bezpečné, takže si do nich můžete uložit teoreticky vše, co se vleze, a jediné riziko je to, že pokud ztratíte klíč, musíte si jít nový udělat. Taky není moc praktické nechat skříňku odemčenou, protože i když jsme gymnázium, najdou se i takoví, kteří vám dveře s chutí vysadí z pantů.

Co se rozvrhu týče, začínáme o deset minut dříve než základní školy, tudíž v 7:50 h a taky dřív končíme. Je to v tom, že máme sice bufet, ale ne jídelnu, tudíž musíme chodit obědvat na vedlejší základku. A abychom se tam všichni najednou netlačili, prostě tam gympl napochoduje o čtvrt hodinky dřív. Pravdou je, že velmi oblíbené je předbíhání a to nejen, že lidi ze základky předbíhají gympláky, ale i starší se jednoduše před ty mladší natlačí a máte tu dalších pět minut navíc.

Ale to už jsem trochu odbočila k jinému tématu.

Musím říct, že na základku by se mi nechtělo vracet ani za zlaté prase, protože jsem se s výborným kolektivem, parádní třídní a vůbec trochu samostatnějším přístupem aklimatizovala téměř okamžitě, i když jsem se ze začátku trochu motala po chodbách, když jsem hledala některou třídu, ale za pár týdnů už jsem si připadala, že jsem úplně zkušená a zabloudit bych nemohla.

Dobrý kolektiv a ani třídního učitele, který s vámi bude celých osm, nebo čtyři roky vám sice zaručit nemůžu (nikdo není dokonalý), ale pokud se vám je podaří získat tak jako mně, bude se vám u nás na gymplu jednoznačně líbit.

Tereza Kachlová, sekunda